Festival na hradbách je multikulturní akce, která propojuje několik uměleckých oblastí. Jedním z hlavních pilířů akce je představit veřejnosti nově zrekonstruované prostory bastionu IV pevnosti Josefov. Mimo hudební a taneční produkci na podiu je důležitou součástí doprovodného programu výstava ručně vyráběných hudebních nástrojů kterou komentují sami jejich výrobci. Tato výstava je umístěna do unikátních prostor Galerie Prachárna. Můžete se tu setkat s výrobci dechových, strunných a smyčcových hudebních nástrojů. Možná uvidíte i dudy. V průběhu festivalu je možné navštívit všechny aktuální výstavy Bastionu IV včetně stálých expozic díla sochaře Petra Nováka z Jaroměře a Malíře Alexe Gabriela. V sobotu budou před začátkem hudební produkce probíhat hudební a taneční workshopy.
Poslední středu před prázdninami, 25. června, budeme v rámci našeho Filmově vzdělávacího klubu promítat československý film Otakara Vávry Romance pro křídlovku z roku 1966.
Romance pro křídlovku je zfilmovaná poezie. Krásná báseň Františka Hrubína a krásný film Otakara Vávry. Verše jsou nahrazeny obrazem a přesto film přesně vystihuje melodii básně. Vypráví o básníkově osudové lásce na sklonku léta, kontrastující se stářím umírajícího dědečka, který je již jednou nohou v jiném světě. Je to film o emocích. Láska, něha, živočišnost, stáří, smrt.
Náš spolek průběžně obohacují noví členové. Jedním z nich je ukrajinská malířka Anna Artemenko, které jsme poskytli prostor a zázemí pro její tvorbu. Anna pochází z Kyjeva, kde také vystudovala Národní akademii výtvarných umění a architektury, Ateliér monumentální malby a chrámové kultury profesora Mykoly Storoženka (1994 – 2004). Je kvalifikovaná jako malířka, vědecká pracovnice a učitelka. Je členkou Národního svazu umělců Ukrajiny. V současnosti pracuje jako externí lektorka na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.
Rádi bychom se podělili o radost z jejího významného úspěchu v Londýně, kde je nyní vystaven její nejnovější pastel – portrét hospodyně Milušky. Královská společnost portrétních malířů vybrala tento obraz na výroční výstavu v galerii Mall. Tato událost je jednou z nejprestižnějších výstav v Londýně, jež představuje nejlepší světové současné portrétní malíře.
Milushka – Hospodyně
2025
Pastel, Pastel na šedém papíře
70×50
„Můžete vidět portrét paní Milušky, je jí 86 let.
Její tvář odráží, že měla velmi těžký život:
vyčerpávající práci na farmě, úmrtí milovaných lidí, přežila druhou světovou válku.
Tvář odráží její odhodlání překonávat problémy
jejího věku a aktivní přístup k okolí. Má 2 syny a 6 vnoučat!
Posledních několik let se věnuji pastelové malbě. Začínala jsem s krajinkami a skicami. Pak jsem experimentovala, používám kombinovanou techniku tvrdých a měkkých pastelů. Maluji zátiší. Jedno z nich bylo vystaveno na „125. výroční výstavě Patel Society 2024“ v galerii Mall.
Namalování portrétu mi trvalo měsíc. Hlavní výzvou bylo přesvědčit Milušku, aby se stala modelkou.
Portrét paní Milušky v červeném svetru byl namalován v roce jejích 86. narozenin / leden 2025/. Je to úžasná hrdá žena – teta mé kamarádky. Navštívily jsme romantickou malou českou vesnici ve východních Čechách / Česká republika /, kde teta Miluška žije. Daly jsme si čaj se sušenkami, povídaly si a smály se. Kamarádka se jí zeptala: „Teto, co si vezmeš na narozeninovou oslavu?!“ A pak si Miluška, opravdová dáma, začala zkoušet různé šaty a svetry! A najednou si oblékla červený svetr… Byla moc krásná! Požádala jsem o svolení ji vyfotit… ale teta byla kategoricky proti. Dlouho jsme ji s kamarádkou přemlouvaly, aby se stala modelkou, a nakonec souhlasila. Její oči byly plné hrdosti a štěstí. Cítila se jako královna a já jsem mohla udělat pár skic a pár fotek.
Jsem velmi potěšena, že můj pastelový portrét byl vybrán na výroční výstavu Královské společnosti portrétních malířů v galeriích Mall v Londýně.“
V letech 1991- 1993 se uskutečnila první po sametové humanitární akci Československého státu. Více než 1800 osob českého původu z Žitomírské a Kyjevské oblasti Ukrajiny a Mozyrské oblasti Běloruska postižených následky havárie na Černobylské atomové elektrárny se vrátilo na území svých předků a usídlilo se v 56 lokalitách 27 okresu ČR, včetně Jaroměře.
O životě přesídlených krajanů v bývalém Sovětském svazu, jejich adaptace a integrace k novým podmínkám života v ČR vypráví putovní výstava Krajany od Černobylu , která se bude konat od 17. května do 17. června v prostorách Umělecké kolonie Bastion IV pevnosti Josefov.
Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu, dne 17. května v 11. hodin.
Poslední středu v květnu, tedy 28.5. ve 20 hodin vás zveme do našeho Filmově vzdělávacího klubu na snímek Luise Buňuela Kráska dne z roku 1967. Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize, se řadí k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy – oddané manželky i rafinované děvky – se režisér opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu.
V sobotu 24. května proběhne básnický festival Bas BAS (Básnický bastion), jenž letos slaví půlkulatiny. Z původního čtení jednoho autora se nám vyvinula tradice setkávání různých autorských přístupů během jednoho večera. Jeví se to mimochodem jako zábavné. Jak víme, ono to psaní může být daleko víc o nás, než když na „pozdní večer prvního máje“ z „lodi jež dováží čaj a kávu“ hledí „oči topičovy“. V minulých letech jsme se setkali například se Slam poetry, zazněly Ptačí řeči, fiktivní rozhovory bývalých prezidentů, historky z pavlačí, temné fantazie, promluvy k zesnulému otci, momentky z jízdy mezistátním vlakem, a mnoho dalšího. Letos víme, že dorazí nejméně tři držitelé Magnesie Litery, co přivezou se dozvíme až na místě. Nejspíš také zjistíme, že jsou to normální lidé, kteří znají hodně slov. Srdečně zveme do Umělecké kolonie 24. 5. od 18 hodin. Není nutné odcházet včas.
Tereza Bínová (1990)
V roce 2014 vydala svůj básnický debut. Roku 2016 svou první prózu nazvanou Pan Bína, v níž vzpomíná na svého dědečka. Své knihy si sama ilustruje. V roce 2024 získala za svou sbírku Červený obr Cenu Magnesia Litera za poezii. Spolu s otcem Antonínem Bínou vlastnínakladatelství Dobrý důvod v Nové Říši na Vysočině, kde vydala svá první díla. Jejím manželem je básník Radek Štěpánek, jehož knihu Velké obcování ilustrovala.
Milan Děžinský (1974)
Básník a překladatel z Roudnice nad Labem. Na UJEP v Ústí nad Labem vystudoval učitelství českého jazyka a angličtiny. Překládá z angličtiny. Dosud vydal sedm básnických sbírek. Za sbírky Slovník noci, Přízraky a Tajný život byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Získal ji v roce 2018 za básnickou sbírku Obcházení ostrova. Jeho posledním básnickým počinem je Hotel po sezóně (2020).
Radek Štěpánek (1986)
Pochází z Prachatic, v současné době žije se svou ženou a dcerou v Telči. Od roku 2010, kdy debutoval sbírkou Soudný potok, vydal sbírky básní Krajky Pagu, Rám pro pavoučí síť, Hic sunt Homines a Velké obcování. Jako bibliofilský tisk mu vyšla sbírka Přeletět moře nad Bezdreví a poté trilogie Eroze, Tání, Vichřice. Je autorem epické skladby Pamatuj na střízlíka, jeho zatím poslední sbírka nese název Hezké počasí. Spolupracuje s Českým rozhlasem Brno, je činný i jako příležitostný redaktor nebo organizátor autorských čtení.
Petr Hruška (1964))
Je básník a literární historik trvale spojený s Ostravou. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí, Darmata, Nikde není řečeno, jeho aktuální sbírkou je Minout se přesně. Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela či Státní cenu za literaturu. Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020).
Vojtěch Kučera (1975)
Pochází z Třince, absolvent českého gymnázia v Českém Těšíně a brněnské Přírodovědecké fakulty MU. Geograf, manžel, příležitostný editor. Společně s Bogdanem Trojakem zakladatel a v letech 1999 až 2003 šéfredaktor Vendryňského poetického magazínu Weles. Básník. Od roku 2001 žije trvale v Brně-Židenicích. Vydal básnícké sbírky A hudba? Nehybnost a Typosie.
Pavel Zajíc (1988)
Narozen v Dačicích, dnes žije Brně. Vystudoval sdružená uměnovědná studia. V roce 2012 se stal laureátem Literární soutěže Františka Halase, díky níž debutoval básnickou sbírkou Ona místa (2013). V roce 2018 publikoval druhou sbírku Peníze, nejnovější sbírkou je Vážný román. Byl redaktorem nakladatelství a revue Weles. Zpívá bas v mužském pěveckém sboru Láska opravdivá.
Radek Fridrich (1968)
Moderátor BasBASU, jehož je také významným hybatelem. Básník, publicista, překladatel, pedagog. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem (obory český jazyk a literatura a německý jazyk). V roce 2012 získal cenu Magensia Litera za sbírku Krooa krooa . Vydal řadu sbírek, některé v překladu do francouzštiny a němčiny. Narozen v Děčíně, spjatý se Sudetami severních čech, ale z Josefova už taky snadno nevyvázne.
9.-10. května se u nás koná další ročník Josefovského dřevotočení, což je sympozium soustružníků. Otevřeno pro veřejnost bude v sobotu 10.5. od 10:00 do 17:00.
Přijďte završit sobotní večer pučícího jara skvělou hudbou a dobrým pivem Setkání přátelských hudebních formací v unikátním prostoru. Očekávat můžete více, než hodinu hudby od každé z kapel, přátelskou atmosféru a báječné občerstvení od Špalků. Vstupné dobrovolné.